Anouman

Anouman je instrumentální jazzová balada, kterou složil Django Reinhardt a nahrál 30. ledna 1953 v Paříži, během posledních měsíců svého života. Skladba představuje odlišnou stránku Djangovy hudební osobnosti. Namísto energického swingu jeho raných nahrávek s Quintette du Hot Club de France přináší introspektivnější a harmonicky modernější hudební výraz. Původní nahrávka vznikla pro společnost Decca a vyšla na desce MF 36124 společně se skladbou "Crazy Rhythm".

Django nahrál Anouman se skupinou, ve které účinkovali Roger Guérin na trubku, Hubert Fol na altsaxofon, Maurice Vander na klavír, Pierre Michelot na kontrabas a Pierre Lemarchand na bicí. Samotný Django hrál na elektrickou kytaru. Nahrávka s matricovým číslem P 1617 patří do poslední série jeho studiových sessions. Místo aby dominoval dlouhými kytarovými improvizacemi, přenechává hlavní melodii altsaxofonu Huberta Fola a sám přispívá krátkým, ale mimořádně působivým kytarovým sólem.

Po hudební stránce je Anouman pomalou, melancholickou jazzovou baladou postavenou na elegantní mollové melodii. Její běžně hraná 32taktová forma AABA využívá barevnost mollových akordů s velkou septimou, chromatické harmonické pohyby a pečlivě navazující dominantní postupy. Kontrastní část B vytváří harmonické napětí a pohyb před návratem hlavního tématu. Skladba nestaví na rychlosti ani instrumentální virtuozitě, ale na jemném frázování, dlouhých tónech a citlivé práci s harmonickým napětím.

V manouche jazzu Anouman ukazuje pozoruhodný vývoj Djangova hudebního jazyka. Na počátku 50. let již Django naplno využíval elektrickou kytaru a vstřebával vlivy moderního jazzu a bebopu, aniž by ztratil svou charakteristickou melodickou citlivost. Pro současné gypsy jazzové hudebníky představuje Anouman příležitost rozvíjet výraznou hru balad, propracované akordové hmaty a improvizaci, ve které mají prostor, dynamika a melodický vývoj větší význam než technická rychlost.

Zajímavosti:

• Anouman vznikla na nahrávací session 30. ledna 1953, necelé čtyři měsíce před Djangovou smrtí 16. května. Nejde však o jeho poslední studiovou nahrávku, protože další sessions následovaly ještě v březnu a dubnu.
• Původ názvu zůstává nejasný. Booklet vydavatelství Frémeaux & Associés jej spojuje s Hanumanem, opičím božstvem hinduistické mytologie. Hudební historik Michael Dregni upozornil také na možnou fonetickou souvislost s anglickým výrazem "A New Man", tedy "Nový člověk". Žádná z teorií však není potvrzena přímým Djangovým vysvětlením.
• Na původní nahrávce vede hlavní melodii altsaxofonista Hubert Fol. Djangovo poměrně krátké kytarové sólo vyniká především zdrženlivostí a emocionálním výrazem.
• Na stejné lednové session roku 1953 vznikly také nahrávky "Crazy Rhythm", "Fine and Dandy" a Djangova vlastní skladba "D.R. Blues".
• Kytarista Fapy Lafertin nahrál Anouman se svým souborem Le Jazz v listopadu 1994 pro album "Swing Guitars". Jeho interpretace trvá téměř šest minut, tedy přibližně dvakrát déle než původní Djangova nahrávka.
• Skladba dodnes inspiruje současné manouche hudebníky, mezi které patří Biréli Lagrène, Angelo Debarre, Romane nebo Stochelo Rosenberg.

Anouman patří k nejpůsobivějším skladbám posledního období Djanga Reinhardta. Její tichá melancholie a moderní harmonický jazyk odhalují hudebníka, který se nepřestal tvůrčím způsobem vyvíjet až do konce života. Více než ukázkou virtuozity zůstává skladba připomínkou toho, jak silně může působit jednoduchá melodie, pokud je zahrána s citem a představivostí.