Montagne Ste-Geneviève

Montagne Sainte-Geneviève je instrumentální valčík připisovaný Djangovi Reinhardtovi, který pravděpodobně pochází z velmi raného období jeho hudebního života, ještě před vznikem Quintette du Hot Club de France. Přesný rok vzniku není spolehlivě doložen, ale skladba se stala jedním z nejzajímavějších dochovaných svědectví Djangova vztahu k pařížskému musette a tradici kytarových valčíků.

Na Montagne Sainte-Geneviève je mimořádné především to, že není známa žádná dochovaná nahrávka, na které by ji hrál samotný Django. Skladba přežila díky hudebníkům z jeho okolí a na desku ji nakonec zachytil kytarista Jean „Matelo“ Ferret v roce 1960, několik let po Djangově smrti. Právě Matelova nahrávka se stala referenční verzí, podle které skladbu poznaly další generace hudebníků.

Hudební charakter:
Jde o rychlý a mimořádně virtuózní valčík ve tříčtvrtečním metru. Lyrický začátek kontrastuje s technicky velmi náročnou druhou částí plnou rychlých melodických běhů a triol. Místo pozdějšího čtyřdobého swingu, se kterým bývá Django nejčastěji spojován, zde slyšíme starší svět pařížských bálů, musette a kytarových valčíků.

Vztah k Manouche Jazzu:
Vazba nemůže být přímější, ale jde o úplně jinou stránku Djanga Reinhardta. Montagne Sainte-Geneviève pochází z doby před známým Hot Club zvukem a odráží prostředí, ve kterém Django vyrůstal jako mladý virtuóz na banjo-kytaru a později kytaru. Skladba tak představuje důležitý most mezi pařížským musette a kytarovým stylem, ze kterého se později vyvinul Jazz Manouche.

Zajímavosti:

• Montagne Sainte-Geneviève je připisována Djangovi Reinhardtovi, ale neexistuje známá dochovaná nahrávka, na které by ji hrál on sám.
• Přesný rok vzniku není znám. Tradice ji řadí mezi Djangovy mladické skladby a některé zdroje tvrdí, že své rané valčíky skládal už kolem třinácti let, ale toto datování není bezpečně doložené.
• Název odkazuje na Montagne Sainte-Geneviève v Paříži, historický kopec a stejnojmennou ulici v Latinské čtvrti.
• Životopisec Michael Dregni předpokládá, že Django mohl skladbu jako mladík hrát v prostředí pařížských bal-musette. Protože ale neexistuje jeho nahrávka, nevíme přesně, jak ji Django sám interpretoval.
• Matelo Ferret skladbu nahrál v Paříži v roce 1960 na EP Vogue Jean “Matelot” Ferret et sa guitare joue les inédits de Django Reinhardt.
• Na stejné desce vyšly další tři valčíky připisované Djangovi: Chez Jacquet, Gagoug a Choti.
• Matela na nahrávce doprovázeli kytaristé Jacques Montagne a Sarane Ferret.
• Rychlé triolové běhy ve druhé části daly skladbě pověst jednoho z technicky náročných klasiků kytarového gypsy-waltz repertoáru.

Montagne Sainte-Geneviève je proto mimořádným kusem hudební historie: skladba Djanga Reinhardta, ze které nám Django sám nezanechal žádnou nahrávku. Melodie přežila díky hudebníkům z jeho okolí a Matelo Ferret ji nakonec zachytil na desku. Teprve desítky let po Djangových raných pařížských letech se tak ústně předávaná skladba dostala k dalším generacím.