Oubli

Oubli je původní instrumentální skladba Djanga Reinhardta, nahraná v Paříži v roce 1943. Francouzský název lze přeložit jako „zapomnění“ nebo „zapomínání“. Na rozdíl od klasického čistě strunného zvuku Quintette du Hot Club de France je původní nahrávka postavena na velkém jazzovém orchestru, což skladbě dává bohatší a nezvykle orchestrální charakter.

Django Reinhardt nahrál Oubli 12. března 1943 v Paříži s orchestrem belgického saxofonisty a kapelníka Fuda Candrixe. Django zde hraje sólovou kytaru, doplněnou Eugènem Véesem na rytmickou kytaru, Emmanuelem Soudieuxem na kontrabas, Pierrem Fouadem na bicí a početnou sekcí trumpet, trombonů a saxofonů.

Hudební charakter:
Oubli je lyrický instrumentální fox s elegantní a lehce zamyšlenou melodií. Aranžmá spojuje Djangovo velmi osobité kytarové frázování s barvami velkého swingového orchestru, takže výsledný zvuk je výrazně odlišný od komorní kombinace kytar a houslí, se kterou bývá Django nejčastěji spojován.

Vztah k Manouche Jazzu:
Vazba je přímá: Oubli složil a nahrál samotný Django Reinhardt. Nahrávka zároveň ukazuje, jak široký byl jeho hudební svět. Django se nepohyboval pouze v akustickém Hot Club kvintetu, ale velmi přirozeně fungoval také s velkými jazzovými orchestry a aranžovanými dechovými sekcemi. Pro dnešní hráče Manouche Jazzu tak skladba nabízí možnost převést tuto orchestrální stránku Djanga zpět do menší akustické sestavy.

Zajímavosti:

• Oubli složil Django Reinhardt a jde o instrumentální skladbu bez původního textaře.
• Django ji nahrál v Paříži 12. března 1943.
• Původní nahrávka má matrixové číslo OSW 331-1.
• Vznikla s orchestrem belgického saxofonisty a kapelníka Fuda Candrixe, nikoli s klasickým houslovým Hot Club kvintetem.
• Během stejné session vznikly také Belleville, Zuiderzee Blues a ABC.
• Původní deska vyšla na francouzském labelu Swing a Oubli bylo později spojeno s Blues d'autrefois na desce Swing SW 215.
• Klavírní vydání nakladatelství Francis Day z roku 1944 označuje skladbu jednoduše jako fox.
• Název Oubli znamená „zapomnění“ nebo „zapomínání“, ale není doloženo, že by Django někdy vysvětlil konkrétní příběh stojící za názvem.

Oubli ukazuje další stránku Djangovy hudby — lyrickou, orchestrálně barevnou a poměrně vzdálenou známé Hot Club šabloně. Nahrávka vzniklá ve válečné Paříži s velkým jazzovým orchestrem patří dnes k méně hraným Djangovým originálům, ale zároveň krásně ukazuje šíři jeho práce jako skladatele.